Založit webové stránky nebo eShop
Souhvězdí

Zde si řekneme něco málo o souhvězdích co můžeš najít na naší noční obloze

Souhvězdí, které můžeš spatřit po celý rok (cirkumpolární) 

Malá medvědice (Ursa minor)

Malý vůz je neviditelnější část tohoto souhvězdí.

Pověst: Podle řecké báje Arkas, syn arkadské princezny a Dia, byl přeměněn v medvěda v okamžiku, kdy vrhnul oštěp na svoji matku, proměněnou v medvědici bohyní Hérou. Bohyně Héra byla velmi pohoršena, že se její sokyně se synem dostala na oblohu, a tak si vyžádala Poseidonův slib, že je nikdy nenechá odpočinout s ostatními souhvězdími pod obzorem v mořských vlnách, proto obě souhvězdí nikdy nezapadají a musí neustále obíhat kolem pólu.

Podle jiné báje jsou to prý medvědi, kteří se starali o malého Dia, když se skrýval na Krétě před svým otcem Kronem. 

Velká medvědice (Ursa major)

Velký vůz je neviditelnější součást tohoto souhvězdí. Polárku nalezneme když 4x prodloužíme přední oj Velkého vozu a přeneseme nad něj.

Pověst: Podle řeckých bájí to byla arkádská princezna Kallistó, která svou krásou zaujala nejvyššího boha Dia. Z jejich spojení vzešel syn Arkas. Héra, manželka nejvyššího boha Dia, rozhohřčená dalším záletem jejího může, proměnila Kallistó v medvěda a vyhnala do lesů. Marně ji Kallistó prosila, aby jí ponechala lidskou podobu, Héra byla neoblomná. A tak bývalá princezna bloudila po lesích a bála se divoké zvěře, neboť zapomínala, že je sama divokým zvířetem. Záhy však poznala i strach z lovců a jejich psů. Jednou zahlédla mezi pronásledovateli svého syna Arkase. Přiblížila se k němu a chtěla ho obejmout. Arkas v obraně namířil na matku kopí. V posledním okamžiku zasáhl Zeus, a aby zabránil zlému činu, proměnil i syna ve zvíře - v malého medvěda. Protože však měl oba rád, umístil je na obloze.

Zkouška zraku: Severoameričtí indiáni určovali dobrého válečníka podle toho kdo rozeznal hvězdy Alkor a Mizar v souhvězdí velké medvědice. Prostřední hvězda oje Velkého vozu.

 Kasiopea (Cassiopea)

Pověst: Kasiopea byla velmi krásná. Vychloubala se, že je ještě krásnější než vodní nymfy Néreidy. To dopálilo boha moře Poseidona, protože jeho manželka byla také Néreida. Na její radu poslal mořskou obludu Krakena, aby Cefeovo království zpustošila. Když chtěli svou říši zachránit, museli nešťastní rodiče podle rady věštírny dát princeznu Andromedu přikovat ke skalnímu útesu nad mořem jako kořist obludy. Ale Andromedu vysvobodil Perseus (Diův syn), a okouzlen její krásou, oženil se s ní. Kasiopea bývala nazývána "hvězdná etiopská královna", protože se po smrti dostala mezi hvězdy. Avšak její nepřítelkyně Néreidy dosáhly aspoň toho, že byla umístěna blízko pólu, takže musela každou noc trávit polovinu času hlavou dolů, aby se naučila skromnosti a zbavila se vychloubavosti.

Cefeus (Cepheus)

Pověst: Cefeus byl dle pověstí etiopský král, manžel krásné Kasiopei. Jejich dcera Andromeda byla vysvobozena Perseem ze spárů mořské obludy. Vše skončilo dobře a to svatbou Persea a Andromedy. Cefeus s Kasiopeou a Andromeda s Perseem se dostali na podzimní oblohu. Uprostřed královské rodiny je královna Kasiopea a ostatní členové jsou kolem ní. Cefeus sám nebyl v pověstech příliš důležitý, proto ani jeho souhvězdí není nijak nápadné. 

Jarní souhvězdí

Severní koruna (Corona borealis)

Pověst: Severní koruna byla původně královská korunka princezny Ariadny, dcery krétského krále Mínóa, ten nechal vybudovat Labyrint, do něhož uvrhl Mínótaura syn Minoovy manželky, kterou svedl býk, tvor s lidským tělem a hlavou býka. Řecký hrdina Theseus, s pomocí Ariadny ta mu dala klubko nití, aby našel cestu zpět z labyrintu a meč, kterým nestvůru zabil, obludu zdolal a poté uprchli na ostrov Naxos. Zde však Ariadnu ponechal a sám odplul do Atén. Princeznu si vzal za ženu bůh Dionýsos (Bakchus) a daroval ji krásnou čelenku, aby ji utěšil v jejím stesku po Theseovi. Po její smrti vyhodil Dionýsos čelenku na oblohu, aby ji už žádná žena nemohla nosit. Drahokamy se proměnily ve hvězdy a září od té doby jako souhvězdí.

Letní souhvězdí

Orel (Aquila)

Pověst: Když bohové na posvátném Olympu popíjeli nektar, roznášela prý jim plné poháry Hébé, dcera Dia a Héry. Jednou však při tom zakopla a upadla. Rozhněvaný pán bohů i lidí ji za trest funkce zbavil. Později se Hébé stala slavnou tím, že se provdala za hrdinu Hérakla. Na její místo byl pak dosazen trojský chlapec Ganymédés, kterého Zeus v přestrojení za orla odnesl na Olymp.

Pastýř (Bootes)

Pověst:  Podle jedné z legend, které se vztahují k tomuto souhvězdí, vynalezl jeden řecký pastýř pluh. Toto velmi potěšilo bohyni Deméter, která poprosila Dia, aby jej přenesl na oblohu.

Labuť (Cygnus)

Pověst:  Báje vypráví, že v labuť se proměňoval Zeus. V této podobě se nechal pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho zachránila královna Léda. Tu potom svedl a Léda se stala matkou Blíženců ( bratři Pollux a Castor).

Delfín (Delphinus)

Pověst:  Na oblohu se dostal jako pocta delfínům, kteří podle staré antické pověsti zachránili život básníkovi a pěvci Ariónovi, když ho lupiči hodili do moře.

Lyra

Pověst:  Bájný pěvec Orfeus hrál na lyru, která byla darem boha Apollóna. Hrál na ní tak nádherně, že utišil i dravou zvěř a pohnul skálami. Dokázal obměkčit i vládce podsvětí Háda. Opilé bakchantky ho však rozsápaly, protože se po smrti své manželky stranil každé společnosti. Jeho kouzelnou lyru hodily do řeky, ale Múzy si vyprosily, aby byla na věčné časy přenesena na oblohu jako jedno ze souhvězdí. 

Zimní souhvězdí

Orion

Pověst:  Souhvězdí představuje mytologického lovce Oriona, který byl Poseidonovým synem , boha moří a vodního živlu, a lovkyně Euryaly, která patřila k družině bohyně lovu Artemis. Od svého otce dostal Orion schopnost kráčet po dně i těch nejhlubších moří, přičemž mu hlava vyčnívala nad hladinu. Je více verzí o původu souhvězdí. Dle jedné verze svým chvástáním se urazil bohyni Héru, která na něj poslala obrovského štíra (ten se též dostal na oblohu). Jeho bodnutí Orion podlehl, ale bohyně Artemis dosáhla toho, aby se Orion dostal na hvězdnou oblohu.

Blíženci (Gemini)

Pověst:  Toto souhvězdí představuje dvojčata Castora a Polluxe, kteří pluli s Iásonem a argonaty pro zlaté rouno. Jejich otcem byl Zeus, který v podobě labutě svedl jejich matku, spartskou královnu Ledu. Oba se vylíhli z vejce. Polydeukes se od bratra lišil tím, že byl nesmrtelný a po smrti svého bratra směl vstoupit na Olymp. Tam ale prosil Dia, aby směl jeden den trávit na Olympu a druhý den s bratrem v podsvětí. Za odměnu je Zeus proměnil v souhvězdí Blíženců. Dvě nejjasnější hvězdy se proto jmenují Pollux a Castor.

Obrázky převzaty z publikace Světlušky, žabičky a vlčata si hrají, autoři Iva Kudrnová a Jan Kříž.

TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek